Úvodem

Poslání delegací Evropského parlamentu

Delegace Evropského parlamentu jsou oficiální skupiny poslanců EP, které udržují a prohlubují vztahy s parlamenty zemí, regionů nebo organizací mimo EU.

Delegace tak jménem Parlamentu navazují primární kontakt s jinými zákonodárnými sbory doma i v zahraničí.

Delegace ve spolupráci s výbory a poslanci EP podporují demokracii a lidská práva za hranicemi EU a posilují postavení Evropského parlamentu.

V rámci parlamentní diplomacie, která spočívá v pravidelných rozhovorech s partnery, rovněž propagují EU obecně a vyzývají své partnery k respektování hodnot a zájmů EU.

Meziparlamentní setkání

Delegace pořádají meziparlamentní setkání se zástupci volenými mimo EU. Na nich mají možnost diskutovat tváří v tvář se svými partnery.

Tato setkání se obvykle konají jednou nebo dvakrát ročně a mohou trvat od několika hodin po několik dnů.

Místa konání se střídají: jednou poslanci EP navštíví parlament mimo EU a příště delegace EU přivítá hosty na půdě Evropského parlamentu.

Cestují-li poslanci EP na tato setkání mimo EU, snaží se taktéž setkat s lidmi vně parlamentu hostitelské země a navštívit projekty financované z rozpočtu EU.

Jednání v Bruselu a ve Štrasburku

Delegace rovněž pořádají krátké schůze v Bruselu a ve Štrasburku, na něž mohou přizvat jiné delegace nebo výbory.

Plánují na nich setkání s jinými parlamenty a diskutují o situaci v partnerských zemích.

Delegace častou zvou externí hosty k různým prezentacím nebo k výměně názorů s poslanci EP. Mnoho řečníků pracuje pro jiné orgány a instituce EU - nejčastěji pro Evropskou komisi nebo diplomatickou službu EU - nebo pro ambasády a univerzity.

Delegace také někdy zvou hosty, jejichž názory by jinak zůstaly bez povšimnutí: například členy politické opozice nebo občanské společnosti.

45 stálých delegací

Evropský parlament má v současné době 45 stálých delegací, které byly ustaveny rozhodnutím o počtu meziparlamentních delegací, delegací ve smíšených meziparlamentních výborech a delegací ve výborech pro parlamentní spolupráci a vícestranných parlamentních shromážděních.

Toto rozhodnutí z dubna 2019 uvádí seznam delegací v devátém volebním období (2019-2024) a dělí je do několika skupin podle regionů.

Rozdělení delegací se může v jednotlivých volebních obdobích značně lišit. Například v sedmém volebním období (2009-2014) byla pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Černou Horu a Kosovo vyhrazena jedna delegace. Od poloviny roku 2014 jsou pro tyto země příslušné čtyři samostatné delegace.

Parlament může rovněž kdykoli rozhodnout, že do některé země mimo EU vyšle na oficiální návštěvu skupinu poslanců EP v reakci na politický vývoj nebo k účasti na konferenci nebo jiných akcích.

Složení

Složení všech delegací je totožné: mají jednoho předsedu a dva místopředsedy, které volí členové delegace.

Všichni členové delegací jsou jmenováni politickými skupinami Parlamentu, přičemž celkové složení delegace vyváženě odráží rozložení politických sil Parlamentu.

Každý poslanec EP je členem některé delegace. Někteří poslanci jsou členy více delegací.

Největší jsou zpravidla delegace v parlamentních shromážděních, na nichž se schází několik parlamentů.

Například delegace Evropského parlamentu na dvakrát ročně pořádaném fóru, které sdružuje všechny parlamenty skupiny afrických, karibských a tichomořských (AKT) zemí, čítá 78 poslanců EP.

Jedná se však o výjimečně velkou delegaci. Většina delegací má maximálně 20 členů. Nejmenší delegace jsou pouze osmičlenné.

Pravidla

Delegace se musí řídit pevně stanovenými pravidly, která jsou vymezena v několika dokumentech a rozhodnutích.

Delegacím jsou věnovány dva články jednacího řádu EP. Kromě toho se na delegace uplatňuje mnoho stejných předpisů jako na výbory.

V aktuálním rozhodnutí EP o počtu delegací jsou taktéž vysvětleny některé postupy. Dále jsou v nich popsány způsoby koordinace mezi výbory a delegacemi, a to i během pracovních cest.

Nejobsáhlejší pravidla pro delegace jsou obsažena v oficiálním dokumentu nazvaném „Prováděcí ustanovení, kterými se řídí činnost delegací a služební cesty mimo Evropskou unii".

Tento dokument stanoví obecný cíl delegací, jímž je „udržování a posilování kontaktů s parlamenty těch států, které jsou tradičními partnery Evropské unie, a [...] podporování hodnot, na nichž je založena Evropská unie".

Prováděcí ustanovení také popisují, jak by se měly delegace řídit postoji a standardy EP.

Další články vysvětlují, kteří poslanci EP se mohou účastnit cest delegací mimo EU. V zájmu co nejnižších výdajů je počet účastníků přísně kontrolován a pro všechny cesty je zapotřebí předchozího souhlasu.

Vztahy s výbory

Evropský parlament má tři stálé výbory a dva podvýbory příslušné pro vnější činnost EU. Tyto výbory mají těsné vazby na delegace.

Zmíněné výbory a delegace se vzájemně informují o svých schůzích a jednáních a zvou své členy ke spolupráci na svých postupech a úkolech, včetně účasti na cestách mimo EU.

Pro delegace je nejdůležitějším partnerem Výbor pro zahraniční věci (AFET). Výbor AFET koordinuje a politicky kontroluje nejen práci stálých delegací, ale i všech poslanců EP, kteří jménem EP vykonávají oficiální návštěvy mimo EU.

Pokud se pracovní program týká záležitostí světového hospodářství a mezinárodního obchodu, spolupracuje s delegacemi Výbor pro mezinárodní obchod (INTA). S výborem INTA velmi úzce spolupracuje především delegace, která je příslušná pro dohodu o hospodářském partnerství mezi státy sdružení CARIFORUM a EU.

Výbor pro rozvoj (DEVE) pak koordinuje delegace, které se zabývají otázkami rozvoje. Jednou z mnoha delegací spolupracujících s výborem DEVE je delegace pro skupinu států AKT.

Výbory před setkáním všech delegací s poslanci parlamentů mimo EU navrhují politická témata, která by delegace mohly nebo měly nastolit. O průběhu setkání podává předseda delegace zprávu výboru AFET.

Důraz na demokracii a lidská práva

Mnoho delegací rovněž spolupracuje s parlamentní skupinou pro podporu demokracie a koordinaci voleb (DEG). Tento orgán, v jehož čele stojí předseda výboru AFET a předseda výboru DEVE, dohlíží nad úsilím Parlamentu o posílení demokracie a lidských práv za hranicemi EU.

Jednou z hlavních pracovních náplní skupiny DEG je organizace volebních pozorovatelských misí.

Poslanci EU cestují desetkrát až dvanáctkrát ročně do zemí mimo EU, aby sledovali průběh voleb. Jelikož sami jsou zvolenými zástupci, má jejich hodnocení politickou věrohodnost.

Skupina DEG dále dohlíží na projekty, jež mají pomoci posílit parlamenty v zemích mimo EU, tak aby mohly plně využívat svůj potenciál.

„Skupiny přátelství" a další neoficiální uskupení

Poslanci EP se příležitostně sdružují do neoficiálních skupin, v nichž diskutují o vztazích se třetími zeměmi.

Tyto „skupiny přátelství", někdy sponzorované lobbisty nebo zahraničními vládami, nejsou oficiálními organizacemi Evropského parlamentu.

Pokud cestují do zahraničí, nemají oficiální status, a místní kanceláře EU jim proto neposkytují služby jako stálým delegacím. Skupiny přátelství svou práci nekoordinují s výbory a nemohou vystupovat jménem Evropského parlamentu.

Poslanci EP, kteří jsou do těchto skupin zapojeni, musí tuto skutečnost transparentně uvádět a jejich působení nesmí narušovat práci oficiálních subjektů Parlamentu.